Tato otázka je kontroverzní a u koňáků vzbuzuje vždy emoce a rozdělení na dva nesmiřitelné tábory. Zcela zbytečně…

Zdravý kůň podkovy většinou nepotřebuje. Říkám většinou, protože se třemi parkurovými závody týdně a se 100 kilovým jezdcem na zádech, příroda ani evoluce moc nepočítala. Takže kovat či nekovat? Každý kůň je osobnost a originál. Stejně tak jeho kopyta. Nelze od počítače říci, toho kovat toho nikoliv. Zkusme alespoň rámcově:

  • Kopyto se obrušuje rychleji než narůstá (klasický problém, pískového, tvrdšího či suššího podloží). Pokud se nezmění povrch či využití koně, musíme kopyto ochránit – botami či korektním podkováním
  • Chystáme se s koněm na výrazně delší trasu, než je běžně zvyklý a po jiném povrchu. Budete překvapení, jak se projeví taký několika hodinový špacír po asfaltu. To i tvrdá rohovina mizí před očima.
  • Kůň má zdravotní problém, který se dá nejefektivněji řešit podkováním.
  • Sport, kde je podkování vyžadováno.
  • Práce v lese nebo zemědělství, kde dodatečná protismyková úprava kopyta je klíčová pro bezpečnost a zdraví koně i kočího.